KOMPOST NAD ZLATO

Aktualizováno: 10. 11. 2021




Kompost nad zlato
.pdf
Download PDF • 793KB


Kompost je hlavní pomocník přírodního zahradníka. Rostliny ho milují, půda se jím obohacuje o vodu a živiny a také zlepšuje svoji strukturu. Vy se navíc zbavíte svého bioodpadu, který se nechce vejít do popelnice, jakoby věděl, že tam nepatří. Vypadá to jednoduše a jednoduché to také je! Pojďme se společně podívat, jak proces kompostování probíhá a jak kompost správně založit.




JAK FUNGUJE KOMPOSTOVÁNÍ?

Je to přirozený proces rozkladu biologického materiálu za působení vysokých teplot a půdních bakterií, hub a drobných živočichů - hlístic, stonožek, chvostoskoků, žížal a dalších. Výstupním produktem je kompost, který obsahuje především neocenitelnou surovinu - humus. Ten v půdě zadržuje vodu a živiny, které se pak nevyplavují z půdy rostliny je mohou snadno využít. Navíc zachycuje zdraví škodlivé látky a vyrovnává půdní pH. Humus i ostatní půdní organická hmota zvyšuje kyprost, soudržnost a optimalizuje počet i skladbu mikrobů v půdě. Tím značně snižuje riziko půdní eroze a zároveň stimuluje růst a posiluje zdraví pěstovaných rostlin.

V ČEM BUDEME KOMPOSTOVAT? DRUHY KOMPOSTÉRŮ

K dispozici je několik možností. Dřevěná „ohrádka“, plastový a otočný kompostér. Samostatnou kapitolou je vermikompostér, který je ale vhodný spíše tam kde z důvodu nedostatku místa není možnost použití klasické varianty.

Mám osobní zkušenosti s dřevěným a plastovým kompostérem a jednoznačně se přimlouvám za pořízení klasického dřevěného modelu. Začnu s tím, proč nepořizovat ty ostatní. Do plastového kompostéru se dostane málo vzduchu a vody a když už tam nějaká je, zůstává a obsah zahnívá. Přehazování kompostu je téměř nemožné, aniž byste nádobu nerozebrali na základní díly. Obtížné je i vyndavání hotového kompostu spodními dvířky, protože bývají dost malá. Když už se v tomto kompostéru podaří něco vytvořit, často to bývá lepkavá smrdutá hmota.

Otočný kompostér jsem i z důvodu vyšší ceny netestovala, ale přistupovala bych k němu se značnou opatrností. Kompost totiž, jak už jsem v úvodu zmínila, vzniká za působení žížal a dalších živoči chů, kteří se do něj díky úplnému odizolování od země logicky nedostanou.

Pro mě je jasnou volbou klasický dřevěný kompostér hned z několika důvodů. Odpad se do něj dobře vkládá. Lze snadno přehodit, z vlastní zkušenosti vím, že to zvládne útlá žena disponující vidlemi. Kompost je rovnoměrně provzdušněný, voda do něj přirozeně vniká a odtéká. Všichni tvorové, kteří v něm žijí a pracují mají možnost svobodného pohybu. A v neposlední řadě pro mě velmi zásadní hledisko – dávat si do zahrady velkou plastovou a neestetickou věc je prostě ‚demodé“neboli totálně „out“.





ZALOŽENÍ NOVÉHO KOMPOSTU

Kompostér je vhodné umístit na rovné, dobře přístupné a přistíněné místo, ideálně pod strom či větší keř, kompost by totiž neměl být na přímém slunci, dešti a větru – slunce jej vysušuje a déšť připravuje o živiny. Ostatně, i z estetických důvodů je vhodné kompost oddělit právě řadou keřůod zbytku zahrady.

Na dno vložte nalámané větve a větvičky kvůli lepšímu přístupu vzduchu, který je potřeba pro nastartování kompostovacího procesu. Osvědčilo se mi nasypat trochu urychlovače kompostu – k dostání v zahradnictvích a hobby marketech.

CO DO KOMPOSTU PATŘÍ A CO NE?

Základní pravidlo zní: na 2 - 3DÍLY HNĚDÉHO materiálu přidejte 1 DÍL ZELENÉHO


To v praxi znamená následující: čerstvý zelený materiál bohatý na dusík (dusíkáče) je vhodné kombinovat s dřevnatým starším materiálem, který obsahuje hodně uhlíku (uhlíkáče). Ten poměr samozřejmě nemusíte brát jako dogma, protože nebudete určitě každý den řešit, jestli můžete vyhodit slupky od brambor, když jste předtím sekali trávu. Jen mějte na paměti, že vlhčí zelený materiál je potřeba více promíchávat.

Dusíkáče: posekaná tráva, odpad z kuchyně, zbytky rostlin, listí, hnůj

Uhlíkáče: sláma, dřevo, kůra, piliny, zemina z květináčů, popel ze spáleného dřeva

Do kompostu není vhodné přidávat materiály, které jsou chemicky ošetřeny (především fungicidy a insekticidy), například slupky koupeného ovoce, především tropického. Rostliny, které jsou napadeny chorobami, jež způsobují infekce rostlin během vegetace, není doporučeno kompostovat, aby nedošlo k šíření patogenů.

NĚKOLIK TIPŮ NA ZÁVĚR


KOMPOST MUSÍ DÝCHAT!

Biologický odpad musí mít dostatečný přísun kyslíku, jinak má tendenci zahnívat (a smrdět). Kompostování za přítomnosti kyslíku naopak tvoří hodnotný materiál – humus. Je proto dobré občas kompost přehodit nebo promísit, aby se materiál okysličil, a také aby se tak všechny složky promíchaly (dusíkáči s uhlíkáči).

Hrubý a suchý materiál je vhodné nadrtit nebo rozřezat na menší kousky a smísit s vlhkým a bohatým na živiny. Při větším množství posekané trávynebo vařených kuchyňských zbytků bývá doporučováno tyto materiály smíchat s hrubším materiálem. Pokud jej nemáme, osvědčilo se mi trávu promíchat s horní vrstvou kompostu, aby vrstva trávy nebyla homogenní, což může způsobit převahu anaerobních procesů rozkladu a tím pádem nežádoucí zápach.


NA CO SE HODÍ?

Kompostem se bezvadně hnojí, dá se použít jako mulč, ale pozor – kompost nefunguje jako substrát. To znamená, že nelze kompostovou zeminu používat například do květináčů samostatně. Kompost je třeba vždy smíchat tak, aby v květináči tvořil cca 1/4 obsahu.

KDY JE PŘIPRAVEN K POUŽITÍ?

Kompost je vyzrálý a lze použít zhruba po roce. Moje zkušenost ale říká, že to může být i dříve, vše záleží na podmínkách. Postupem času získáte schopnost poznat zralost kompostu podle typické černohnědé barvy, půdní vůně a struktury vařeného kuskusu.

Kompost je využitelný v každé zahradě, protože se hodí jakékoliv rostlince: potěší nejen zeleninu, ale i květiny, okrasné keře, ovocné stromy, a dokonce i váš trávník. Že to zní dobře? Tak hurá na to, protože kompostování je snadné, výhodné, trvale udržitelné a kompost do zahrady prostě PATŘÍ!


Ilustrace © Albert Petránek

47 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše